Šumavská obec Kvilda (německy Außergefild) patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy a je také nejvýše položenou obcí v ČR (1 065 m) ležící uprostřed nádherných šumavských plání. V místech, kde se dnes rozkládá obec Kvilda, byl v minulosti pouze těžko prostupný hraniční hvozd, tvořící přirozenou hranici česko - bavorskou. První písemná zpráva s použitím místního názvu pochází z roku 1345. Velký vliv na osídlování zdejší krajiny měly obchodní stezky. Horní zlatá stezka, neboli kašperskohorská, chráněná královským hradem Kašperkem, sloužila obchodnímu ruchu od roku 1366. Spojovala Pasov s Kašperskými Horami přes Salzgattern, Freyung a Kvildu. Tuto významnou obchodní cestu nechal Karel IV. vytyčit v roce 1356.
"Není krásnější krásy nad Šumavu na sklonku pozdního léta. Počasí stálé, vzduch čistý, nepřesycený vlhkem jako jindy. Tráva bují, zelená se a žloutne zároveň, pavučiny ji spřádající lesknou se, jako by byly utkány z čistého stříbra. Klenou se smrkové lesy, hustě, do nedozírna, černají se blíže oku, modrají se v dáli, koupají se v jasu záře slunečné, která je obetkavá lehounkým, třepetným závojem.
Tu odstíny jemné, sotva znatelné, tam příkré protivy třpytného světla a hlubokých stínů, jas a šero, den a noc, vše vedle sebe, vše v jedno splývá, zase se rozchází a opět se pojí. Kde příroda do temnozelených borů vtrousila listnaté stromy, buky, břízy, javory, tam vzplane les v kráse nevýslovně pestré. Listy buků se rdí všemi odstíny červeně, rudě, ohnivě, nachově hoří; zdá se, že ze starých bělošedých kmenů růže vyrůstají; bílé břízy stříbrem lemují močály, na nichž roste modravě zelená kleč, a kouzlí lesklé pruhy a žehy na skalní stráně, poseté šedými balvany; žloutnoucí ve všech odstínech široké listí javorů dovršuje tuto pestrost..."
Karel Klostermann